středa 24. května 2017

Report z Animefestu 2017

Ve dnech 19. až 21. května proběhl na brněnském výstavišti další ročník nejstaršího českého anime conu, Animefestu. Zasazen na začátek zkouškového období, plní tak trochu relaxační funkci. Animefest je totiž komunitní akcí, která funguje především jako místo, kde se mohou setkávat fanoušci asijské kultury z celé republiky (často i Evropy). Unikátní kombinace tumblr trollů, "Free hugs" a živých Pedobear memů, kteří číhají poblíž stánků s loli oblečením. Jde o zážitek značně odlišný od filmových festivalů, tedy akcí, které navštěvuji nejčastěji. Návštěvník se nemusí honit za filmy a spěchat ze sálu do sálu. I velké přednášky jsou z Rotundy streamovány do další místnosti, takže není nutné se mačkat ve vydýchaném sále.


Z filmových projekcí (dvě probíhaly v kině Scala, zbytek v prostorách výstaviště) jsem stihl jen letošní anime novinku Vražedný orgán (r. Šuko Murase, 2017). Šlo o poněkud banální apokalyptickou vizi budoucnosti v kulisách animované Prahy. Vražedný orgán sice poměrně zábavně odepíral divákům některé informace, ale zásadním problémem byla jeho doslovnost, tedy každou otázku (důležitou pro narativní a hlavně tematickou rovinu díla) bylo nutné dostatečně hlasitě a dostatečně často verbalizovat. Každopádně filmové zklamání bylo rychle zapomenuto. Z přednášek pak musím zmínit vynikající Japonské animátorské peklo, v níž Meon srozumitelně a zábavně popsal, že být animátorem je vlastně dost morbidní řehole. V další přednášce (Maskulinity ve visual kei [a co je na nich sexy]) zase Petra Fišerová odhalila nečekané sex symboly. Největším zážitkem pak bylo samozřejmě Divadlo kjógenu, které předvedlo dvě krátké frašky (Kulíci a Horský asketa zlodějem tomelů). Obě dvě naprosto fascinující a geniálně vtipné. Láska na první pohled.


Z organizační strany jsem nezaznamenal žádný problém. Kontrola vstupu do objektu i dirigování front se obešlo bez komplikací, podobně probíhalo například vyvádění návštěvníků pod vlivem. Na podobných akcích se samozřejmě složitě hodnotí dramaturgická struktura, jednotlivé přednášky se obtížně svazují dohromady, protože odborníků/nadšenců je málo. Avšak i přes tyto problémy se Animefestu podařilo vytvořit třídenní program, který nestihl nudit. A to není zásluha pouze přednášek, ale i doprovodných akcí. Tradičně byla možnost zahrát si/prohrát spousty deskových her a naučit se Shogi či Mahjong. Navštívit kaligrafický workshop a mou milovanou konzolovou sekci, kde bylo vše od Mario Kart po Tekkena. Ačkoliv jde o poměrně tradiční doprovodný program (další cony ho v menší či větší míře využívají také), Animefest ho funkčně spojuje se zónou pro nákup tematických předmětů. Takže prostor nikterak nerozděluje, ale v jedné obrovské místnosti se setkávají nakupující, návštěvníci, cosplayeři i hráči. Nevytváří tak mezi žádné bariéry, a všechno je po ruce. Sushi, kimčchi, PS4, Shogi i polštáře s Bulbasaurem. Zároveň jde o soběstačný con, takže není nutné ho spojovat s další akcí. Konkurenci občas trápil souběžný průběh progamingového turnaje, takže na festivalu pak vznikají dvě naprosto oddělené skupiny návštěvníků. Tady nic takového nehrozí. Tahle různorodost a sevřenost je právě na Animefestu zábavná. I z toho důvodu jde o nejlepší český anime con.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.