čtvrtek 29. června 2017

Zapomenutý debut - Dragon Killer (1995)

V roce 1995 byl Tony Liu už zkušeným hercem, objevil se ve filmech všech možných žánrů a po boku hvězd jako byli Bruce Lee, Derek Yee či Lo Lieh. Ale zatímco hrál ve zhruba devíti desítkách filmů, režíroval pouze dva. Jeho krátká režisérská kariéra je tak ve stínu té herecké. To je sice pochopitelné, ale zároveň trochu nešťastné, jeho debut totiž ukazuje, že jde o poměrně zručného tvůrce.

Tony Liu měl k herectví vždy blízko, jeho matkou je slavná herečka Li Wen. Ačkoliv byla na západě prakticky neznámá, Liu díky ní dostal potřebné zázemí a vzdělání. Pro Golden Harvest začal Liu hrát už v osmnácti letech a následně přešel pod Shaw Brothers. Jako herec se objevil ve více než devadesáti filmech a seriálech. Z takto úzkého kontaktu s filmovým prostředím nejspíše pochází i jeho schopnost natočit sevřený a fascinující debut. Ten ale vznikl až dvacet pět let po jeho vstupu do filmového průmyslu. Dragon Killer ale rozhodně není dílem jediného člověka, tým, který se kolem Liuova debutu sešel, byl plný zkušených filmařů. Producentem mu byl Stanley Kwan, oceněný za film Center Stage (1992, Hongkong). Scénář zase napsal Kai-Chi Yuen, ten se podílel na filmech jako Tenkrát v Číně (r. Hark Tsui, 1991, Hongkong) či A Chinese Ghost Story (r. Siu-Tung Ching, 1987, Hongkong). Dragon Killer tak není unikátním problesknutím vrozeného (a nevysvětlitelného) talentu, ale souhrou mnoha odlišných vlivů – od dvaceti pěti let zkušeností v oboru, které Tony Liu nasbíral, po tým zkušených tvůrců. Otázkou samozřejmě zůstává, čím je film tak zajímavý.

Dragon Killer je příběhem muže (Tony Liu), který ilegálně přicestuje do Spojených států, aby našel svou partnerku (Sharla Cheung), zároveň se snaží pomoci svému bratranci, který se zapletl s mafií (Simon Yam). Poslední důležitou postavou je policejní detektiv (Conan Lee), který se snaží oba mužské protagonisty dostat do vězení (jeden je ilegální imigrant, druhý mafián).

Na filmu je zajímavá manipulace s epizodickou narativní výstavbou, kterou se Dragon Killer hlásí k něčemu, co je pro hongkongský film tradiční. Právě v rovině vyprávění lze vidět, že Liu (a scénárista Kai-Chi Yuen) velice obratně pracuje s jednotlivými narativními linkami uvnitř žánrových tradic. Vyprávění rámuje milostná linie - odstartuje ho (žena je důvodem, proč hrdina do USA odchází) i ukončuje (její vyvrcholení je úplným závěrem filmu). Tato romantická linie pak vystupuje do popředí jen ve chvíli, kdy startuje dílčí konflikty (hrdina někam odchází, protože tam hledá partnerku; dozvídá se novou informaci o jejích úmyslech) a udržuje tak dojem základní soudržnosti. Většinu filmu pak vyplňují dvě odlišné linky, (a) mafiánská a (b) policejní. Jde o spor mezi Lukem (Yam) a mafií, v němž se angažuje i protagonista. Tato linka startuje v momentu jeho příjezdu, kdy na ně zaútočí anonymní skupina mužů s mačetami a následuje dlouhá akční sekvence. Policejní linka sleduje vyšetřovatele, který se snaží najít důkazy, které by Luka i hrdinu usvědčily.


Mafiánská rovina ustupuje do pozadí zhruba v polovině. Je nastolena iluzivní rovnováha - Luke zažene nepřátelský gang. Nejde o žádné radikální vítězství ani definitivní potvrzení dominance, ale vyřešení dílčího problému. Tato rovina totiž neobsahuje žádný výrazný vývoj, hrdina přichází do konfliktu, který už nějakou dobu probíhá a jeho rozřešení probíhá formou dílčích akcí (útoky gangu) bez hlubší motivace. Když je tato linka odložena, konflikt tak vytváří dojem, že byl uzavřen. Zároveň se tak vytváří prostor pro to, aby mohl do popředí vystoupit Lukův vztah s hlavním hrdinou. Zatímco společné odrážení anonymních nepřátel jejich vztah utužovalo, čímž vznikalo pevné přátelství, ve druhé polovině se začne problematizovat. Prvních čtyřicet minut tak slouží i k tomu, aby se mezi nimi vytvořil pevný vztah, který se později přeruší.

Druhé polovině snímku pak dominuje motiv vyšetřování. Ten má (spolu s mafiánskou rovinou) jednu hlavní funkci, spouští atrakce. Ať už jde o útok gangu, trestání mafiánských bossů a následný (několikrát opakovaný) útěk před policií. Je tedy zřejmé, že Liu neusiloval o nikterak osvěžující strukturu, ale naopak o vytvoření poměrně tradičního žánrového filmu.

Co je naopak zajímavé je vztah mezi pracovní (mafiánská/vyšetřování) a milostnou (hledání ženy) linkou. Tradičně je milostná linka podřízena té pracovní, zde vyprávění pracuje naopak. Ačkoliv jsou kriminální epizody přítomny většinu vyprávění, jsou podřízeny těm romantickým. Milostná linka totiž, jako jediná, nabízí funkční úvod, vývoj i vyvrcholení. Po úvodu ustoupila do pozadí, v první polovině jako by zápolila o dominanci, ve druhé polovině se rozvíjela, a nakonec celé vyprávění ukončila. Jak jsem zmínil výše, mafiánská rovina mizí a objevuje se pouze jako forma nahodilých atrakcí. Rovina vyšetřování sice směřuje k uzavřenosti, ale je přerušena nečekaným vyústěním linky milostné, postavy umírají a detektiv (bez jakéhokoliv úspěchů) mizí, aniž by divák věděl kam. Dragon Killer totiž nabízí poměrně zajímavé vyústění, film v závěrečné třetině podvrací očekávaný vývoj romantické linky dramatickým vyvrcholením, kterým přerušuje vývoj linek pracovních


I zde můžeme pozorovat obratnost, s jakou se Liu v žánru pohybuje. Pro spoustu hongkongských kriminálek je takové finále typické. Takže kriminální žánr je dominantním lákadlem a romantická linie ho zastřešuje a kauzálně svazuje dohromady. Jen Dragon Killer vyvrcholí trochu nečekaně. Zajímavé je také téma ilegální imigrace, které se ve filmu pravidelně objevuje. Anonymní skupina imigrantů je šikanována pašeráky, kteří je vykořisťují, a nakonec svou část dohody nenaplní. Podobně problém pokračuje ve Spojených státech, kde nemají imigranti šanci na normální práci, ale jsou odsouzeni k ilegální činnosti, často za pomoci svých (legálně ubytovaných) asijských přátel a příbuzných. Exploatace imigrantů je často brutální a Liu se v zobrazování násilí nedrží zpátky. Imigrace byla důležitým tématem především v osmdesátých a devadesátých letech, kdy lidé z Hongkongu odcházeli někdy až v desítkách tisíc ročně a Dragon Killer rozhodně není jediným filmem, který se mu věnuje. Složitý život imigrantů v USA reflektoval například i Illegal Immigrant (r. Mabel Cheung). I zde Liu vybírá zajímavé a populární téma, aby udělal svůj film atraktivnější.

Dragon Killer má také poměrně velký nedostatek. Malý důraz na prostorovou kontinuitu je v hongkongském filmu běžným jevem, ale Liu ho v některých momentech tlačí do extrému. Hned první velká akční scéna (Liu a Yau proti skupině ozbrojených útočníků) je prakticky celá snímána v polocelku, což nejen znejasňuje prostorové vztahy, ale nedovoluje to divákům si samotnou akci užít jako atrakci. Tato neobratnost je paradoxní hlavně ve chvíli, kdy Liu v polovině filmu zdařile inscenuje akci ve třech plánech a ukazuje tak, že s pohybem v prostoru i promyšlenou kompozicí pracovat umí. Naštěstí je akce většinou tak rychlá a dramatická, že klaustrofobní snímání působí nepříjemně jen chvíli a rychle se v návalu střihu a pohybu ztrácí.

Dragon Killer (r. Tony Liu, Hongkong, 1995)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.